Panická porucha: Když se strach tváří jako infarkt

Tělo se chvěje, srdce buší jako o život, hrudník svírá, dech se zadrhává. Mnozí v tu chvíli míří rovnou na pohotovost — v přesvědčení, že mají infarkt. Lékaři ale po vyšetření často končí u jiné diagnózy: panická porucha.

Co je to panická ataka?

Panická porucha je psychické onemocnění, které se projevuje náhlými záchvaty intenzivní úzkosti — tzv. panickými atakami. Ty se objevují nečekaně, bez zjevné příčiny, a jejich průběh bývá tak dramatický, že pacienti často věří, že jde o život ohrožující stav.

Příznaky, které zmátly i zkušené lékaře

Panický záchvat obvykle trvá několik minut (ale může i déle) a je provázen kombinací tělesných, emočních i mentálních příznaků. Mezi ty nejčastější patří:

Tělesné projevy

Bušení srdce, zrychlený tep
Pocity nedostatku vzduchu, dušení
Závratě, pocity na omdlení
Návaly horka nebo chladu
Nevolnost, svírání žaludku
Bolest nebo tlak na hrudi
Třes, pocení, mravenčení v končetinách
Změny v dýchání — zrychlený dech nebo pocit, že „nejde se pořádně nadechnout“

Mentální a emoční doprovod

Silný strach ze smrti, zešílení nebo ztráty kontroly
Pocity neskutečnosti – derealizace, depersonalizace
Myšlenky typu „zblázním se“ nebo „umřu, stejně jako můj otec“

Typické je, že ataka přichází jako blesk z čistého nebe — i v naprosto banálních situacích, třeba při jízdě autem, nakupování nebo prostě doma. Často přichází v noci mezi 1. a 3. hodinou ranní.

Jak poznat, že nejde o infarkt?

Panickou poruchu lze odlišit od somatických potíží podle opakujících se vzorců: žádné tělesné onemocnění se neprokáže, přesto záchvaty přicházejí stále znovu. I samotní lékaři doporučí psychologické vyšetření, když vyčerpají všechny fyzické možnosti.

Co dělat, pokud vám byla panická porucha diagnostikována?

Nejste v tom sami. A rozhodně to není důvod ke studu. Obrátit se na psychoterapeuta je v této chvíli ten nejdůležitější krok. KBT terapie je v léčbě panické poruchy volbou č. 1 – tento terapeutický směr má velmi dobře propracovaný systém léčby této poruchy, kterou tak lze úspěšně zvládnout (v některých případech navíc s pomocí medikace). Ale léčba vždy začíná důvěrou a ochotou nechat si pomoci.